Mercedes-Benz Museum

Už při pohledu z ulice jsem měl pocit, že stavba snoubí krásu paní Mercedes a technický um pana Benze, podle nichž je celý koncern od pradávna pojmenován. Budova Mercedes Museum, StuttgartVěřím, že se stavba nebude líbit každému, ale rešení postupně se svažujících podlaží a sice strukturované, ale v zásadě plošně prosklené plochy vynikají zejména v noci, kdy z celé stavby udělají jakousi ve spirále padající svítící stuhu. Ti kdo ocení styl a design architektury řeknou své wow znovu hned po vstupu do haly. Nad hlavou se vznáší mercedesovská hvězda, ale stejně tak tvar evokuje třeba wankelův motor nebo dalších asi tisíc technických součástek. Po sloupech stoupají a klesají tři futuristické výtahy. Ty jsou dokonce vybaveny projektory, které za jízdy na protější zeď promítají obraz. Proti vstupu vidíte průhledem auta. To bych čekal. Jaký dojem ale udělají vozy "jedoucí" po zdi? Impresivní.

Silnou impresi zanechá také technické zvládnutí expozice. Každý exponát a mnoho doplňkových prvků je vybaveno bluetooth vysílačem, který návštěvníka "na požádání" (stisk tlačítka) zasype informacemi do uší audioguide, který se fasuje v ceně vstupného u vchodu. Jazykovou verzi si musíte vybrat jen na začátku, ale jinak vám jednotlivé exponáty řeknou co jsou zač v několika kategoriích. Dozvíte se nejen kdy vznikly, technické detaily, zajímavosti o konstrukci nebo designu, ale třeba také jaké byly souvislosti společenského klima, nebo co k jejich vývoji vedlo.

No, tohle vlastně předem nevíme, a tak po zaplacení rozumného vstupného 8 EUR naskočme do výtahu a stoupejme "volným prostorem" centální haly vzhůru. Ve vrchním patře totiž celá prohlídka začíná. Koncept spirály, který je patrní z vně stavby vás provádí postupně klesající chodbou mezi jednotlivými patry. Ta jsou vždy složena ze třech výstavních podlaží, sice velmi blízko sebe, ale vždy ještě trochu výškově posunutých.Výsledkem je naprosto dokonalá otevřenost prostoru, kde vždy vidíte kousek toho, co máte před sebou. Nejraději bych se byl rozeběhl a poskočil do dalšího podlaží. nebo zase zpátky. Je to neuvěřitelně hravé a návštěvníkovi to otevírá pohled z nezvyklých perspektiv. Patra expozice postupují po dekádách v čase a každá chodba vás naladí na cílové období představením významných historických událostí dané dekády. Na hlavním podlaží se mimo vystavených vozů můžete zadívat (a přes bluetooth samozřejmě i zaposlouchat) do audiovizuální projekce o automobilismu v dané dekádě, doprovozené vždy vybraným technickým tématem. Chodíte si tak "otevřeným" prostorem a kocháte se nádherou vystavených aut. Nebyl jsem nikdy úplným fandou značky Mercedes Benz, ale tohle je prostě krása. Navíc po expozici stále krouží několik pečlivých ošetřovatelů s leštidlem a jemnými hadříky. Vše je precizně načančané a dokonale vyleštěné.

Vedlejší expozice (jsou tak krásné, že se mi to vedlejší opravdu nehodí, ale když ony ty prostory fakt trochu uhýbají do stran) jsou naproti tomu řazené tématicky. Z atmosféry historických desetiletí vás tak vytrhnou autobusy, užitkové stroje, sanitky a policejní auta... ale třeba také samostatná expozice prototypů.

Mercedes Museum, Stuttgart

Mercedes Museum, Stuttgart Mercedes Museum, StuttgartKdyž už vám vystavená auta začínají příliš připomínat to, co na ulicích jezdí, nebo nedávno hojně jezdilo ponoříte se do jediné uzavřené chodby. Jako vstupem na stadion najednou vstoupíte doprostřed závodního okruhu. Na dráze kolem vás jsou zde rozmístěny naprosto různorodé sportovní speciály - formule, tahače... A váš pohled upoutají dvě podivná monstra na hydraulických nohách. Svítí chladnou modří, funí, odfukují a škubou sebou. Pojďte a nastupte si. Vaše jízda pilota formule jedna začíná. Tedy, pokud odstojíte tu jedinou frontu. A ta se asi opravdu nedá odstranit, trenažery jsou v permanentním obležení zvědavců a zájemců.

Mercedes Museum, StuttdartNakonec postupujete kolem té auty nabité dráhy, vychutnáváte si novější i starší sporťáky a přemýšlíte o technice, času, historii, nadšení a odvaze....až vás to prostě vyplivne doprostřed prostoru. stojíte někde v prostřed výšky haly na podestě, dolů vedou schody a kolem vaší hlavy jsou auta připevněá přímo na zdi. Je to divnej pohled, ale když jsou to ty nejzajímavější technologické rarity, stejně vám přitahují oči jak magnet kus železa. Koukáte, klesáte pomalu po schodech a ono to graduje. Nakonec se svalíte do pohodlných křesel stylové kavárničky a ... někdo mlčí, někdo víc povídá, jiný rozhazuje rukama a maluje ve vzduchu. Každý ten zážitek zpracovává po svém.

Když jsme vstupovali dovnitř, říkal jsem si, že je skoro divné, že moje žena s tímhle bodem programu souhlasila. Věděl jsem, že ji tam táhne ta architektura (o téhle stavbě jsme četli), ale myslel jsem, že ji budu muset slibovat modré z nebe, aby tam vydržela déle než půl hodiny. Čekal jsem běh expozicí a neustálé tahání za rukáv. Okouzleně pobíhala, soustředěně poslouvhala povídání z audioguide, tahala mě za rukáv buď že mi chtěla něco ukázat, nebo že ji někde nefungovalo připojení k bluetoothu (ne, byla funkční všechna, která jsme vyzkoušeli). po čtyřech hodinách poprvé řekla, že už by asi šla na to kafčo. No, prostě tohle muzeum byste neměli minout. Slyšel jsem, že ve stejném městě (Stuttgart) prý v podobném duchu upgradovala ještě jedna výstavka. Ale do muzea Porsche zajedem až příště. Tak kdybyste tam byli, užijte si to.